Chráněné druhy živočichů našeho katastru

čáp černý (SO)

Zahlédnout jej můžete na zaplavených loukách mezi naší obcí a Stření. Hnízdí na starých stromech v lesích nedaleko Pňovic. Na zimu od nás táhnou do zimovišť do Afriky. 

V roce 2008 vyvedl pár čápů 5 mladých, v roce 2009 však jen čápy dva.

foto:Karel Poprach

rosnička zelená (KO)

všeobecně známá, avšak velmi dobře maskovaná žába, kterou není jednoduché spatřit.

Dospělé rosničky žijí nočním životem v kounách stromů a keřů, mnohdy značně vzáleny od vody. Živí se pavouky a létajícím hmyzem, které chytá na listech.

Její početnost v poslední době zřetelně klesá zejména v důsledku znečišťování vodních ploch vhodných k rozmnožování,  používáním pesticidů v zemědělství, vysušováním mokřin a kácením přilehlých břehových porostů.

skokan skřehotavý (KO)

Druh je velmi vázán na vodu - zdržuje se buď přímo v ní, nebo v její nejtěsnější blízkosti. Žije v nížinách v rybnících, kanálech a v hlubších tůních.

Je bioindikátorem čistoty vody. Tento exemplář byl vyfocen na Včelínku (září 2006)

čolek obecný (SO)

Rozmnožuje se ve stojatých, často velmi pomalých nebo jen mírně tekoucích vodách. V těsné blízkosti těchto vod žije i mimo období rozmnožování.

V době rozmnožování se u samečků objevuje výrazný ploutevní lem. viz foto

Největším nebezpečím pro čolka je mizení stanovišť, na kterých se tento druh může rozmnožovat.

Jedná se především o meliorační zásahy, kterými jsou likvidovány malé vodní plochy. Nebezpečí představuje také používání chemických přípravků v zemědělství a znečišťování vod. Ochrana čolka obecného musí vycházet především z ochrany pro něj vhodných území.

listonoh jarní (KO)

vodní korýš podobající se prehistorickým trilobitům, obývající vysýchající tůně po jarních záplavách.

Dravý druh živící se žábronožkami, perloočkami a buchankami, častý je také i kanibalismus.

Dospělci se dorůstají až 7 cm.

žábronožka sněžní (KO)

vodní korýš obývající vysychající tůně v lužním lese. Stejně jako listonoh přežívá období sucha ve formě vajíček na dně tůní. Vajíčka jsou odolná proti mrazu i suchu.

Jejich hrudní nožky slouží současně k pohybu, k příjímání potravy, k dýchání a jsou na nich umístěny i smyslové receptory.

Stále není úplně jasné, které faktory zapřičiňují líhnutí z vajíček. Vždy se totiž z loňské snůšky vylíhne pouze 10-20% jedinců. Toto je jakási pojistka pro případ rychlého vyschnutí tůně kdy žábronožky přijdou o možnost dospět, spářit se a vyprodukovat nová vajíčka.